Historie pronásledování Falun Gongu

Úvod > Situace v Číně > Historie pronásledování

Na této obsáhlejší stránce najdete mnohá fakta týkající se vývoje pronásledování Falun Gongu (Fa-lun-kungu) v Číně. Pro rychlejší orientaci jsme dokument rozdělili na následující části:

Nejdříve podpora…

Od svého zveřejnění v roce 1992 se Falun Gong díky svému morálnímu přínosu a pozitivnímu účinku na zdraví rychle rozšíří po celé Číně a dokonce získá podporu a několik vyznamenání od vlády.

Na pekingské výstavě orientálního zdraví EXPO v roce 1993 je pan Li Hongzhi (Li Chung-č‘), zakladatel Falun Gongu, oceněn nejvyšším oceněním konference – „Cenou za mimořádný přínos v oblasti vědy” – a současně obdrží zvláštní zlatou medaili. Je mu zde také udělen titul „Nejuznávanější mistr qi-gongu“.

Po celém světě získává pan Li Hongzhi a Falun Gong více než 1000 uznání a ocenění. V letech 2000 a 2001 je pan Li několika stovkami profesorů a politiků ze 14-ti zemí nominován na Nobelovu cenu míru. V roce 2001 byl nominován na Sacharovovu cenu.

… poté první incidenty…

Jak v Číně vzrůstá popularita qi-gongových (čchi-kungových) cvičení, a obzvláště Falun Gongu, stranické úřady nad nimi chtějí mít větší kontrolu a od roku 1995 po nich požadují užší propojenost se složkami Čínské komunistické strany (ČKS)1. Li Hongzhi ale chce pro Falun Gong zachovat nezávislost a toto nařízení nenásleduje. Nakonec Falun Gong vystoupí i ze státem vedené qi-gongové asociace2. Praxe se stále častěji stává terčem kritiky a obtěžování ze strany policie, stranických institucí a pohlavárů.

1995 – první pokus o zákaz Falun Gongu

Na 3. února 1995 připravuje tehdejší generální tajemník státní rady Luo Gan (Luo Kan) zákaz Falun Gongu, navzdory tomu, že předcházející „tajné vyšetřování“ neopatřilo proti praxi žádné důkazy nezákonné činnosti. Naopak, někteří agenti sami začali Falun Gong cvičit. Vyšetřovatelé se pak uchýlí k falešným obviněním. Na poslední chvíli se vznesená obvinění podaří rozptýlit a zákaz praxe oddálit.

1996 – zákaz publikování literatury

Knihy Falun Gongu a zejména ústřední kniha praxe Zhuan Falun (Čuan Falun, „Otáčení Kolem Zákona”) se v pevninské Číně stávají bestsellery. Guangming Daily, jeden z nejvlivnějších čínských deníků, však 17. června 1996 otiskne článek kritizující Falun Gong. Následně se ke kritice Falun Gongu přidají i další státní média, snaží se tuto qi-gongovou praxi očernit přidáváním nejrůznějších „propagandistických nálepek“.

Čínské ministerstvo propagandy vydává 24. července 1996 vnitřní nařízení zakazující literaturu Falun Gongu. Státní úřad pro publikace a tisk následně prostřednictvím celonárodního oběžníku zakáže distribuci veškerých tištěných publikací Falun Gongu.

1997 – celonárodní vyšetřování: nenalezeny žádné důkazy ilegálních aktivit

Počátkem roku nařídí Luo Gan ministerstvu veřejné bezpečnosti, aby provedlo celonárodní vyšetřování „nelegálních náboženských aktivit Falun Gongu“, v naději, že bude moci označit praxi za „sektu“. Ze všech koutů země se ale vracejí zprávy typu „zatím nebyly nalezeny žádné důkazy“ a Luo Gan nakonec vyšetřování odvolává.

1998 – útoky v médiích, obvinění, obtěžování navzdory výzkumům potvrzující pozitivní vliv Falun Gongu ve společnosti

Útoky státních médií pokračují v Pekingu, Tianjinu (Tchien-ťin), Guangzhou (Kuang-čou) a dalších městech. Koncem května 1998 odvysílá pekingská televize rozhovor s „vědcem He Zuoxiu” (Che Cuo-siou, švagr Luo Gana a člen Ústředního oddělení propagandy ČKS), jenž v pořadu Falun Gong očerňuje. Praktikující Falun Gongu reagují na státní propagandu navštěvováním redakcí místních médií či zasílají vysvětlující dopisy. V několika případech pak média zpětně odvysílají či publikují pozitivní zprávy o praxi.

První úřad čínského ministerstva veřejné bezpečnosti vydává 21. července 1998 dokument č. 555. Ten vejde ve známost jako „Oznámení o vyšetřování Falun Gongu“, Falun Gong v něm je už předem označen za „zlý kult (sektu)“. Luo Gan (v té době člen Nejvyššího politbyra ČKS a tajemník Ústředního výboru pro politické a právní záležitosti, s dohledem nad policií, soudním systémem atd.) tímto učiní první krok k taktické „přípravě obvinění a hledání důkazů“ a nařizuje policejním služebnám po celé zemi, aby „odhalovaly a shromažďovaly důkazy šíření kacířského Falun Gongu a zločinů, kterých se dopouštějí ti, kteří ho praktikují“. Jsou spuštěny odposlechy telefonů, začíná sledování asistentů Falun Gongu, uzavírání veřejných cvičebních míst, skupinová cvičení jsou narušována a násilně rozháněna policií, probíhají první domovní prohlídky a konfiskace majetku.

V tomtéž roce provede Národní sportovní komise komplexní šetření a studii o Falun Gongu. Tým lékařských expertů provede šetření u 12 553 praktikujících Falun Gongu. Výsledkem je zjištění, že u 97,9% lidí se zlepšilo jejich zdraví a kondice. Vedoucí týmu pro města Harbin (Cha-r-pin) a Changchun (Čchang-čchun) konstatuje: „Cítíme, že cvičení Falun Gongu a jejich působení na zdravotní stav lidí jsou velmi dobré. Zcela evidentní je také pozitivní vliv na stabilitu společnosti a posílení duchovní kultury.“ Další šetření provede na základě velkého množství písemných žádostí skupina starších úředníků strany, v čele s bývalým předsedou Lidového kongresu Qiao Shi (Čchiao Š‘). Studie se zúčastní více než 34 000 respondentů a stane se zatím nejobšírnější zdravotnickou analýzou účinků Falun Gongu. Výsledky ukazují, že potom, co začali praktikovat Falun Gong, se u 98,7% účastníků projevilo zlepšení fyzického zdraví a 97,7% z nich hlásilo zlepšení duševního stavu. Na základě těchto šetření předloží tato skupina funkcionářů politickému odboru ČKS formální zprávu se závěrem, že „Falun Gong přináší zemi a lidem užitek, nikoli újmu“.

… a pak kruté pronásledování

… jehož výsledkem je (od r. 1999 do r. 2018) více než 10 000 000 nelegálně zatčených, tisíce umučených na smrt, statisíce zavražděných pro potřeby čínského transplantačního průmyslu, sociálně a finančně zničené rodiny, děti šikanované ve školách, lidé, okradení o své svědomí a vnitřní svět.

Duben 1999 – bezdůvodné zatýkání a apel za propuštění zatčených

Poté, co 11. dubna 1999 publikuje He Zuoxiu v tianjinském vysokoškolském magazínu článek útočící na Falun Gong, se místní praktikující Falun Gongu vydají do redakce magazínu vysvětlit fakta a napravit reputaci své praxe (23. a 24. dubna). I přesto, že apel je zcela poklidný, dorazí na místo pořádková policie, která praktikující zbije a 45 z nich zatkne. Když se ostatní začnou domáhat jejich propuštění, tianjinská radnice odpoví, že „věc“ spadá pod Úřad veřejné bezpečnosti a bez rozkazu z Pekingu nikdo propuštěn nebude.

O dva dny později, 25. dubna 1999, se přibližně 10 000 praktikujících Falun Gongu vydává apelovat ke Státnímu úřadu pro odvolání v Pekingu, sídlícího v sousedství centrály čínského vedení Zhongnanhai (Čung-nan-chaj). Praktikující se chovají velmi kultivovaně, nenesou transparenty ani neskandují hesla, což je oceňováno i mezinárodními pozorovateli. Několik praktikujících dokonce přijme i premiér Zhu Rongji (Ču Žung-ťi) k debatě ve Státní radě. K rozhovorům pak jsou přizváni i úředníci ze Státního úřadu pro odvolání, úředníci z Pekingu a Tianjinu. Praktikující Falun Gongu tam prezentují tři požadavky:

  • propuštění zatčených praktikujících v Tianjinu;
  • ponechání klidného kultivačního prostředí praktikujícím;
  • povolení publikovat literaturu Falun Gongu.

Na konci dne pak jsou zatčení v Tianjinu propuštěni.

O pár hodin později ale předseda ČKS a lídr země, Jiang Zemin (Ťiang Ce-min) zaujme zcela opačný postoj než premiér a dá nejužšímu vedení země jasně najevo, že Falun Gong tolerovat nebude a že jej zničí. V tomto momentě, a ještě zřetelněji v pozdějším období, se ukazuje, že kampaň proti Falun Gongu vede Jiang Zemin, a to ve velmi osobní rovině. „Komunistická strana musí potlačit Falun Gong. Jak bychom mohli dopustit, aby marxistická teorie, kterou hlásáme, materialismus a ateismus, ve které věříme, nepřemohly to, co propaguje Falun Gong? Pokud by to tak nebylo, nestali bychom se terčem výsměchu?“ píše Jiang Zemin do dopisu starším funkcionářům Čínské komunistické strany z 25. dubna 1999. Tento dopis je později zařazen do třídílného knižního vydání „Vybraných prací Jiang Zemina“.

10. červen 1999 – Jiang Zemin zřizuje úřad 6-10 – čínské gestapo

Protože se praxi věnuje i mnoho členů „strany“, včetně některých velmi vysoce postavených úředníků či jejich příbuzných, Jiang Zemin předpokládá, že existující vládní a stranická struktura nebudou plně podporovat jeho kampaň proti Falun Gongu. Ve svém projevu proto pověří Li Lanqinga (Li Lan-čching), Ding Guangena (Ting Kuan-ken) a Luo Gana, aby vytvořili úřad, zaměřený na „řešení otázky Falun Gong“. Tak vznikne Úřad 6-10 v čele s Luo Ganem (10. června 1999) a nad ním stojící Skupina Ústředního výboru pro řešení otázky Falun Gongu, v jejímž čele stane Li Lanqing. Jsou vytvořeny jako nezávislé orgány uvnitř ČKS, jimž je svěřena absolutní moc nad všemi stranickými a vládními organizacemi. V jejich pravomoci je udílet rozkazy armádě, bezpečnostním silám, policii, justici, ministerstvu propagandy, a také řídit vládní zdroje a využívat je. Více zde.

20. červenec 1999 – začátek pronásledování

V červenci 1999 začne ČKS celonárodně zatýkat veřejně známé praktikující Falun Gongu, prohledávat jim domovy a konfiskovat majetek (předchozího dne Jiang Zemin vyhlásí na tajném setkání nejvyšších státníků, že chce „Falun Gong úplně vyhladit, což bude podle něj otázkou tří měsíců“). V reakci na to cestují do Pekingu desetitisíce praktikujících, aby se opět domáhali svých práv u Státního úřadu pro odvolání. Stěžovatelé jsou ale rovnou zatýkáni a kvůli přeplněným zadržovacím centrům odváženi na sportovní stadiony Fengtai (Feng-tchaj), Shijingshan (Š‘-ťing-šan) a další podobná zařízení v oblasti Pekingu. Dodávky s ampliony v ulicích hlásají, že praktikování Falun Gongu je teď ilegální.

22. červenec 1999 – pronásledování je spuštěno oficiálními cestami

Ministerstvo občanských záležitostí (MOZ) vydává rozhodnutí zakazující „Výzkumnou společnost Falun Dafa a organizaci Falun Gong pod její kontrolou“, coby nelegální organizace.

Ministerstvo veřejné bezpečnosti vydává oznámení založené na výše zmíněném rozhodnutí MOZ, kterým se zakazuje a omezuje celá řada občanských práv včetně petičního práva, jež je garantováno čínskou ústavou:

  • Komukoliv je zakázáno zobrazovat na veřejných místech obrázky, znaky nebo symboly podporující Falun Dafa (Falun Gong);
  • Komukoliv je zakázáno distribuovat na veřejných místech knihy, kazety a jiné materiály podporující Falun Dafa (Falun Gong);
  • Komukoliv je zakázáno sdružovat se za účelem skupinových cvičení či jiných aktivit podporujících Falun Dafa (Falun Gong);
  • Je zakázáno použít petice, protest vsedě a jiné způsoby shromáždění, pochody nebo demonstrace na obranu nebo podporu Falun Dafa (Falun Gong);
  • Komukoliv je zakázáno organizovat nebo účastnit se aktivit oponujících příslušnému rozhodnutí vlády či navazovat kontakty s jinými lidmi za tímto účelem.

Oficiální deník People’s Daily otiskuje článek očerňující Falun Gong a jeho zakladatele, Li Hongzhiho. Následují jej všechny významné čínské noviny, televize a rádia, čímž se spustí doslova mediální bombardování trvající několik měsíců či spíše let.

Ústřední výbor ČKS oficiálně vyhlašuje, že členové ČKS mají zakázáno praktikovat Falun Dafa.

Ani tyto události neodradí praktikující Falun Gongu, aby přicházeli apelovat na úřady po celé zemi, či objasňovali skutečnou situaci Falun Gongu v individuální rovině. V následujících měsících (a až do roku 2001) míří denně tisíce až sta tisíce z nich do Pekingu ke Státnímu úřadu pro odvolání a na Náměstí nebeského klidu, coby „posvátného místa“ pro apely na vládu, aby zde meditací anebo rozbalením bannerů „Falun Dafa Hao (Falun Dafa je dobrý)“ nebo „Zhen Shan Ren (Pravdivost, Soucit, Snášenlivost)“ protestovali proti nespravedlivému zacházení. Apely vždy končí zatýkáním či rozháněním protestujících. Větší města po celé Číně navíc zakládají „záchytné body“, které praktikující zadrží již po cestě do Pekingu. Policie při těchto zátazích používá velmi hrubé způsoby a tvrdé zákroky, nezdráhá se ani bití starých lidí nebo těhotných žen. Zadržení praktikující jsou pak posíláni po celé zemi do věznic, pracovních a koncentračních táborů, psychiatrických a jiných zařízení. Protože systém zavádí přenášení trestní odpovědnosti na členy rodiny, přátele či dokonce pracovní kolektiv, praktikující ve snaze ochránit své blízké neuvádějí své osobní údaje. Vzniká tak základ obrovské komunity anonymních vězňů, se kterou systém nakládá zcela svévolně. Tito lidé jsou vězněni (bez nároku na spravedlivý soudní proces), biti, mučeni, nuceni sledovat propagandistická videa očerňující Falun Gong, jsou jim na základě vykonstruovaných psychiatrických diagnóz vpichovány drogy a jiné neznámé látky; v pozdějším období prosáknou na veřejnost děsivé informace o odebírání orgánů pro komerční účely (o tom níže v textu). Cílem v tomto „raném období“ je především násilně zlomit vůli praktikujících, aby se vzdali svého svědomí a víry a stvrdili to nejen písemným „Prohlášením kajícnosti“ (jež se často také natáčí na video), ale také svými činy – spoluprací na převýchově ostatních praktikujících Falun Gongu, pomlouváním Falun Gongu ve státních médiích či vykonáváním fyzických trestů na ostatních praktikujících. Tato kombinace fyzického a psychického teroru u vězněných často vede k destrukci osobnosti a trvalým psychickým a zdravotním následkům.

Jiang Zemin od srpna do října často cestuje po světě, kde kromě jiného hledá oporu cizích vlád pro své „řešení otázky Falun Gong“. Mezinárodním médiím poskytuje rozhovory o Falun Gongu, aby upoutal pozornost k tomuto tématu a ukázal, že je schopný tento „problém“ vyřešit. Státníkům při oficiálních návštěvách dokonce osobně rozdává letáčky hanící Falun Gong.

Říjen 1999 – „legitimizace“ pronásledování

25. října odvysílá CCTV (celonárodní TV) rozhovor Jiang Zemina s francouzským reportérem, ve kterém hlava státu označuje Falun Gong za „sektu“. Tuto řeč pak vytrvale „papouškují“ všechna hlavní média coby oficiální stanovisko režimu vůči Falun Gongu. Tímto si Jiang Zemin vytváří další půdu pro „legitimizaci“ pronásledování praxe, jež vstupuje v platnost o několik dní později.

V reakci na Jiang Zeminův rozhovor uspořádá 28. října v Pekingu asi 30 praktikujících Falun Gongu tajnou tiskovou konferenci pro západní média AP, Reuters, RFA, a The New York Times. Organizátoři zveřejní svou totožnost a následně jsou zatčeni a uvězněni. Paní Ding Yan (Ting Jen) a pan Cai Mintao (Cchaj Min-tchao ) jsou v roce 2000 umučeni k smrti. Zúčastnění zástupci médií a další, kteří informují o tvrdém zásahu proti Falun Gongu, jsou zatýkáni a vyslýcháni. V reakci na to zasílá Klub zahraničních korespondentů protestní dopis čínskému Ministerstvu zahraničních věcí (10. listopadu).

„Když lídři ČKS zjistí, že nemají zákon, který potřebují k razantnímu pronásledování mírumilovného meditačního společenství, tak si Strana jednoduše nějaké zákony objedná. Ty teď budou uplatněny samozřejmě i retrospektivně… Podle takovýchto standardů byl Stalin svědomitým pozorovatelem lidských práv.“

Washington Post, 2. listopadu 1999

Stálý výbor Všečínského shromáždění lidových zástupců schválí 30. října legislativní „Rozhodnutí o zákazu kacířských organizací a prevenci a trestání kacířských aktivit“. Obsah rozhodnutí a jeho interpretace Nejvyšším lidovým soudem a Nejvyšší lidovou prokuraturou legitimizuje zatýkání praktikujících Falun Gongu (coby členů „kacířského hnutí“) za domáhání se svých práv u státních orgánů, za sdružování se nebo pořádání demonstrací proti zákazu praxe nebo prostě jen za praktikování Falun Gongu. Tento zákon je přijat na žádost generálního tajemníka Jiang Zemina a umožní zavést do praxe tvrdší pronásledování. V této souvislosti je ale nutno připomenout, že několik dřívějších pokusů o vyšetřování Falun Gongu nikdy nepřineslo důkazy o jakýchkoliv nekalých praktikách v rámci této qi-gongové praxe (viz. výše).

Od zimy 1999 do roku 2001 – první zprávy o umučených na smrt

Koncem roku 1999 uspořádá Jiang Zemin tajnou schůzku s Luo Ganem na téma Falun Gong. Jiang Zemin nařídí Luo Ganovi, aby různým úrovním mocenských struktur v zemi předal tajné nepsané rozkazy vztahující se k praktikujícím Falun Gongu: „Zničte jejich pověst, zruinujte je finančně i fyzicky.“ Nebo „Smrt praktikujícího ve vazbě bude vyhodnocena jako sebevražda.“ Luo Gan se pak začátkem roku 2000 vydává na cestu a šíří tyto příkazy napříč pevninskou Čínou, včetně dalekého Xinjiangu.

Začínají se objevovat první zprávy o umučených na smrt. Pronásledování se stupňuje. Zatímco v prvních měsících apelů policie často praktikující prostě jen vrací zpět domů, později se zatčení vyhne jen málokdo. Zatčení jsou posíláni do pracovních táborů, věznic a transformačních zařízení po celé zemi. Podle vnitročínských zdrojů je v té době v zemi asi 670 věznic a 300 pracovních táborů s celkovou kapacitou 1,8 milionu osob. Všechna tato zařízení jsou po masových zatýkáních praktikujících v letech 2000-2001 přeplněna. ČKS začíná využívat i kapacitu vojenských objektů a bunkrů a dokonce staví i tajné koncentrační tábory. Dle výpovědí přeživších je zdokumentováno více než 100 metod mučení, které jsou v takových zařízeních uplatňovány na praktikující Falun Gongu.

Mučeni za svou víru.

V lednu 2001 se čínskými státními médii prožene informační vlna o sebeupálení praktikujících Falun Gongu na Náměstí nebeského klidu. Tyto informace hromadně přebírají i západní média. Rozborem video nahrávek a rozhovory se známými upálených nakonec vyjde najevo, že jde o zinscenované sebeupálení, které mělo sloužit k dalšímu poškození pověsti Falun Gongu (více zde) a převrátit veřejné mínění běžných Číňanů.

Pětatřicet praktikujících Falun Gongu z dvanácti zemí světa pak 20. listopadu 2001 rozbalí na Náměstí nebeského klidu světa banner „Pravdivost, Soucit, Snášenlivost“. Během pár minut jsou zbiti policií a pozatýkáni.

Pátého března 2002 se několik praktikujících Falun Gongu nabourá do vysílání státní televize v Changchunu a odvysílá třičtvrtěhodinové video objasňující pravdu o praxi. Jiang Zemin v reakci na to nařídí: „Zabijte je bez slitování.“ V následujících třech dnech se Changchunem provalí vlna zatýkání. Všichni, kdo se podíleli na vysílání, jsou během několika hodin umučeni k smrti.

Listopad 2004 – Devět komentářů

Na druhé straně oceánu vydává deník The Epoch Times sérii článků „Devět komentářů ke komunistické straně“ odhalující zločiny a povahu ČKS (včetně perzekuce Falun Gongu). Série je následně publikována v knižní a elektronické podobě a koluje (nejen) Čínou dodnes. Dokonce zahájí i stále sílící trend vystupování Číňanů z komunistické strany a jejích přidružených organizací, tzv. „Tuidang“. Začátkem roku 2017 čítají seznamy přes 250 milionů lidí, kteří ze „strany“ a jejích přidružených organizací vystoupili.

2006 – zabíjení pro orgány

V březnu 2006 proniknou na veřejnost utajované informace o zabíjení praktikujících Falun Gongu pro účely orgánových transplantací. Investigativní reportér 11. března 2006 odhaluje, že v oblasti Sujiatun (Su-ťia-tchun) je koncentrační tábor, jehož součástí je krematorium. Je v něm vězněno asi 6 000 praktikujících. O několik dní později uvede bývalá zaměstnankyně liaoningské nemocnice v rozhovoru pro Epoch Times, že: „Tábor byl zapojen do odebírání orgánů z těl následovníků Falun Gongu zaživa a do jejich následného prodeje. Orgány odebrali asi třem čtvrtinám z 6 000 internovaných lidí. Tito lidé zemřeli potom, co odevzdali svá srdce, ledviny, játra, oční rohovku a kůži. Mnoho stoupenců Falun Gongu bylo ještě naživu, když jim z těl vybíraly orgány… Po odebrání orgánů byla těla těchto lidí spálena ve spalovně (na kterou byla přestavěna původní kotelna), aby nezůstaly žádné stopy… Můj ex-manžel se účastnil operací, při kterých byly z těl praktikujících Falun Gongu vybírány orgány… Po nějaké době jsem si všimla, že má psychické problémy, panický strach a že ho trápí noční můry. Po mém opakovaném naléhání mi nakonec řekl pravdu. Nemohl už v operacích pokračovat. Ve snaze vyřešit situaci naplánoval svůj útěk do zahraničí.“

Množící se podezření dávají podnět k vyšetřování, jehož se ujmou bývalý kanadský státní tajemník pro Asii a Tichomoří David Kilgour a kanadský právník David Matas. Po několikaměsíčním vyšetřování potvrdí, že k „loupežím lidských orgánů” v Číně dochází. Výsledky jejich šetření jsou zveřejněny ve zprávě „Krvavá sklizeň (Bloody Harvest)“. Tato zpráva inspiruje investigativního novináře Ethana Gutmanna, který se tématem následně začne zabývat také a v roce 2015 svá zjištění publikuje v knize „Jatka (The Slaughter)“. Všichni tři vyšetřovatelé nakonec své úsilí spojí dohromady a v roce 2016 vydávají zprávu, která je výsledkem analýzy obrovského množství informací z pevninské Číny („An Update To Bloody Harvest & The Slaughter“). Tato zpráva odhaluje, že v Číně po spuštění pronásledování Falun Gongu nastal prudký rozmach orgánových transplantací a ročně se tam provádí minimálně 60-100 tisíc orgánových transplantací. Naprostá většina orgánů patří vězňům svědomí, z nichž velkou většinu tvoří praktikující Falun Gongu. S obdobnou zprávou přichází zhruba ve stejné době i WOIPFG (Světová organizace pro vyšetřování perzekuce Falun Gongu).

Následující léta – pronásledování i jeho odhalování pokračují

Pronásledování Falun Gongu v Číně stále pokračuje. Praktikující této metody v pevninské Číně dodnes svým spoluobčanům objasňují fakta o pronásledování, vystavujíc se tak denně vážnému nebezpečí. Praktikující Falun Gongu v zahraničí pořádají poklidné protesty, petiční akce a apelují na instituce a vlády po celém světě, aby pomohly perzekuci omezit a zastavit.

Hledání podpory ve světě…

ČKS vede propagandu poškozující Falun Gong nejen ve vlastní zemi, ale vyváží ji spolu s perzekucí i do ciziny. V mnoha státech (např. i u nás, na Slovensku, v Austrálii, USA, Kanadě, Islandu, Francii, Německu, Rusku, Rumunsku, Ukrajině, JAR…) již vliv čínského režimu zasáhl i proti praktikujícím Falun Gongu v daných zemích, kteří poklidně demonstrovali při návštěvách čínských představitelů anebo se angažovali v jiných aktivitách odhalujících zločiny ČKS.

I přes silnou pozici Číny v globalizovaném světe se některé vlády a vládní instituce nebojí přijímat rezoluce odsuzující pronásledování Falun Gongu v Číně či zákony upravující „transplantační turistiku“.

Pokud se vládní představitelé jiných zemí při bilaterálních jednáních s Čínou zmíní o lidských právech, často následují nestandardní reakce čínských představitelů, spojené s výhrůžkami o poškození vzájemných obchodních vztahů apod.

Praktikující Falun Gongu v mnoha zemích u svých soudů také podávají trestní oznámení na Jiang Zemina a jeho spolupachatele za zločiny proti lidskosti. Úspěšnou obžalobou dopadl proces ve Španělsku.

Mezi další snahy, kterými se praktikující Falun Gongu v zahraničí snaží o odhalení perzekuce, patří např. petiční akce, besedy, výstavy obrazů, projekce dokumentárních filmů apod.

Pokud máte i Vy zájem pomoci prostřednictvím uspořádání takovýchto projektů, kontaktujte prosím mluvčího Asociace Falun Gong ČR, MVDr. Bohumila Bartoška Ph.D., tel.: 725 561 327, e-mail: fg.cz@email.cz

Světlo na konci tunelu?

Po roce 2012 sledujeme zajímavý vývoj událostí:

  • zatýkání členů ČKS patřící do „frakce“ Jiang Zemina, včetně nejvýše postavených pohlavárů (obvinění však většinou padají za „korupci”, tedy ne v přímé souvislosti s pronásledováním Falun Gongu);
  • údajně byl v roce 2016 umístěn vazby i samotný Jiang Zemin (zdroj Epoch Times);
  • vedení čínské vojenské policie na konci roku 2016 oznámilo svůj záměr postupně opustit své podnikatelské aktivity, včetně nemocničních projektů, což by teoreticky mohlo znamenat snížení orgánových loupeží;
  • 23. prosince 2016 oznámil čínský prokurátor při soudním procesu s praktikujícím Falun Gongu, Zhang Junem (Čang Ťünem): „Nemáme žádné důkazy a nenašli jsme ani žádné zákony nebo směrnice, které by potvrzovaly, že Falun Gong je „kacířské náboženství’“.
  • Xi Jinping vyzval petiční úředníky k řešení stížností – svého času nejčastější formu obrany, kterou se praktikující chtěli domáhat svých práv. Učinil tak před výročím začátku pronásledování. Koncem června 2017 během setkání na národní úrovni, při němž byla probírána otázka soudnictví, oznámil, že usiluje o „vytvoření pevného systému, který by zabránil nespravedlivým, falešným a křivým obviněním a současně se zabýval historickými omyly justice“.  (zdroj EpochTimes).
  • 31. července 2017 se na veřejnost dostala informace o rozhodnutí čínského soudu z prosince 2016, který odškodnil rodinu praktikující Falun Gongu, jež zemřela v důsledku pronásledování.

 

Zdroje

Nejzajímavější videa

  • Seznámení s cvičením Falun Gong Seznámení s cvičením Falun Gong
  • Pronásledování Falun Gongu - Krátký film Pronásledování Falun Gongu - Krátký film
  • Anastasia Lin - obhájkyně lidských práv Anastasia Lin - obhájkyně lidských práv

Více videí

Sledujte dění kolem Falun Gongu
na sociálních sítích